Existuje mnoho legend mluvících o tom, jak se káva objevila a rozšířila do světa. Jedna pověst popisuje, jak se káva dostala z Etiopie do Jemenu, kde se s největší pravděpodobností začala pěstovat. Některé příběhy zmiňují otroky, kteří cestovali z Etiopie přes Arabskou poušť a brali si s sebou semena kávovníku, která jim pomohla přežít strastiplnou cestu. Jiné legendy uvádějí, že o rozšíření kávy se zasloužili muslimští poutníci cestující do Mekky.
Traduje se dokonce, že sám Mohamed stál za objevem kávy a díky Příznivý nápoji se mu navrátila síla, kterou mohl „sesadit z koně čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými.“
Nejznámější pověst o objevení kávy se naopak přisuzuje jednomu etiopskému klášteru. Jednou si prý chudý pastýř koz Kaldi všiml, že jeho stádo je čilejší a aktivnější, když se pase v blízkosti keřů s malými bobulemi a občasně je okusuje. Jeho zvědavost mu nedala spát a vyzkoušel semena žvýkat. Zjistil, že po žvýkání dlouho nepociťuje únavu a může tak stáda hlídat i v noci. Se svými znalostmi se později svěřil opatovi blízkého kláštera, který ale rostlinu označil za dílo ďábla a chtěl ji spálit. Oheň však ze semen uvolnil silné příjemné aroma a to opata natolik překvapilo, že s napůl spálenými semeny kávovníku začal experimentovat. Tak objevil dnes už pro nás všechny známý nápoj – kávu.
Tradice kávy v Etiopii
Výroba kávy v Etiopii má dlouholetou tradici, která se datuje přibližně do 9. století našeho letopočtu. Etiopie sama o sobě produkuje přibližně 300 000 tun kávy ročně a je po Brazílii a Kolumbii jedním z největších producentů Arabky na světě. Avšak země vyváží jen polovinu své produkce a druhou polovinu spotřebuje lokálně. V Etiopii rostou kávovníky v hájích, ale i solitérní, na malých rodinných farmách i na velkých plantážích, v nadmořských výškách od 800 do 2000 m n. m. Etiopané nejvíce vyvážejí kávu arabika, kterou sbírají z divoce rostoucích kávovníků v oblastech Džimmah, Sidamo, Limu, Lekemti a Salo (Yirgacheffe). Kávová zrna zpracovávají oběma metodami, tedy suchou i promytou. Suchou metodu volí především malí producenti a pěstitelé. Promytá metoda se využívá hlavně ve velké průmyslové výrobě. Kávy zpracované touto promytou metodou se také považují za nejkvalitnější a nejcennější. Chuť etiopské kávy je nezaměnitelná. Zvykne se pražit na světlejší odstíny, při kterých vyniká příjemná, vyvážená chuť bez extrémní acidity či přehnané hořkosti. Splňuje vše, co si od kávy lidé slibují. Je komplexní, se sladkým nádechem s kořeněnou dochutí. Správně pěstovaná, zpracovaná, upražena a připravená káva chutná všem – laikům i odborníkům.
